NAHRÁVÁNÍ - ZVUKOVÉ KARTY

V dnešní části se zaměřím, na možnosti záznamu - nahrávání ze streamovacích platforem na záznamová média, jako MC, VHS, MD, DAT...

Nahrávání ze streamovacích platforem – od jednoduchých metod po profesionální mastering

V poslední době se stále častěji setkávám s otázkou, jak zachytit kvalitní zvuk ze streamovacích platforem – ať už kvůli archivaci, sbírání referencí nebo prostě jen pro radost z práce se zvukem.
Níže popíšu několik způsobů, které používám – od těch nejjednodušších až po opravdu precizní masteringové workflow.

 1. Jednoduché nahrávání přes TV převodník

Pro rychlé zachycení streamu nebo koncertu používám TV převodník s analogovým výstupem.
Stačí propojit výstup s nahrávacím zařízením (např. kazetový magnetofon nebo Hi-Fi VHS) a máte autentický analogový záznam.
Výhodou je jednoduchost – žádné komplikace s digitálním připojením či převzorkováním.

 Tip: Pokud používáte kazetu, volte pásku typu II (CrO₂) nebo typ IV (metal) a pečlivě nastavte úroveň záznamu, aby nedošlo k přebuzení.

 2. Pokročilé nahrávání přes zvukovou kartu

Pro náročnější práci používám externí zvukovou kartu s rozlišením až 384 kHz / 32 bit.
To už je úroveň vhodná pro mastering nebo archivní digitalizaci.
Zde stream zachytím do DAW (např. Reaper, Audacity, WaveLab), provedu základní normalizaci a ořez, a výsledek uložím v bezeztrátovém formátu (WAV, FLAC).

 3. Master na DAT recorderu

Z digitální nahrávky vytvořím master kopii na DAT recorderu.
DAT stále patří mezi velmi kvalitní média, která zachovávají přirozenou dynamiku a jemné nuance zvuku.
Záznam v této podobě je ideální pro další přenos na analogová média.

 4. Finální distribuce na analogová média

Nakonec hotový master přenesu na různé formáty podle účelu:

• Hi-Fi VHS – výborný poměr šumu a dynamiky

• Kazeta – pro vintage charakter a sbírkový účel

• MiniDisc – digitální, ale s kompaktní a praktickou formou

Každé médium má svůj charakter a kouzlo, které dodá nahrávce osobitý nádech.

Závěrem

Ať už používáte jednoduchý převodník nebo high-end zvukovou kartu, nejdůležitější je přístup a cit pro zvuk.
Záznam ze streamu nemusí být jen kopie – může to být vlastní umělecký proces, který propojuje digitální svět s analogovou nostalgií.

Topping D10s a Axagon USB / Axagon Hi-Res adaptér (ADA-HC / podobné modely) — kde má výhody který, a co od nich můžeš reálně čekat.

 Základní technické údaje

Topping D10s

Topping D10s (digitálně-analogový převodník, DAC) — co nabízí, jaké má parametry a jak ho lze využít:

Základní charakteristika

• Typ zařízení: stolní (desktop) DAC (digitálně-analogový převodník) s USB vstupem. 

• Slouží k převodu digitálního audio signálu (např. z počítače) na analogový výstup, který lze dále přivést do zesilovače, aktivních repro nebo jiné audio komponenty.

• Přístroj má elegantní hliníkové provedení, kompaktní rozměry (přibližně 103 × 146 × 37 mm) a relativně nízkou hmotnost (cca 320-330 g).

Vstupy a výstupy / konektivita

Typ Popis
Vstup USB-B (připojení k počítači / zdroji signálu) 
Digitální výstupy Koaxiální (coax) a optický (SPDIF) – umožňuje použít D10s jako USB → SPDIF převodník pro připojení k dalším digitálním zařízením.
Analogový výstup (Line Out) RCA (stereo) – výstupní signál pro zesilovač, repro apod. 

Podporované formáty, kvalita převodu

• PCM: až 32 bitů / 384 kHz 

• DSD: až DSD256 (nativní DSD) 

• U digitálních výstupů (coax/optika) je omezení – max. PCM 192 kHz / 24 bit a DSD do určité úrovně (např. DSD64 v režimu DoP)

• Typické hodnoty šumu, zkreslení a dynamického rozsahu:
  • THD + N @ 1 kHz: < 0,0002 % audiophonics.
  • SNR (šum / signál): ~120 dB audiophonics.
  • Crosstalk (mezi kanály): –135 dB při 1 kHz audiophonics.
  • Výstupní úroveň: 2 Vrms při 0 dBFS audiophonics.
  • Výstupní impedance: cca 20 ohm 

Další vlastnosti a funkce

• Automatické zapnutí / vypnutí: zařízení se zapne či vypne synchronně s počítačem / USB signálem – není potřeba dodatečné ovládání napájení.

• Zobrazení formátu a vzorkovací frekvence: na předním displeji vidíte, zda právě běží PCM či DSD a jaká je vzorkovací frekvence. 

• Výměnné operační zesilovače (OP amp): v DACu je socket pro op-amp, což umožňuje uživatelské přizpůsobení zvukového charakteru výměnou op-ampu. HIFI 

• Kompatibilita s OS: funguje s Windows, macOS, Android; pro využití vyšších vzorkovacích frekvencí a DSD může být doporučen ovladač Thesycon na Windows. 

• Tlumící kovové tělo: konstrukce z hliníku pomáhá blokovat rušení a interferenci. 

Silné stránky / co je dobré vědět

• D10s nabízí velmi solidní výkon ve své cenové kategorii – při srovnání s levnějšími zvukovými kartami nebo DAC moduly nabídne výrazně lepší čistotu zvuku, nižší šum a zkreslení.

• Má kompaktní rozměry, hodí se na pracovní stůl, do desktopové sestavy. 

• Možnost využít ho jako USB → SPDIF převodník je plus pro uživatele, kteří již mají DAC s digitálním vstupem. 

• Výměna op-ampu umožňuje "ladění" zvuku dle chuti.

• Displej s informacemi o formátu je praktická funkce, která pomáhá ověřit, že je signál přenášen a převáděn v očekávaném formátu. 

Omezení / slabé stránky / na co dát pozor

• Když používáte digitální výstupy (optika/coax), podporované rozlišení je limitováno (max. 192 kHz / 24 bit) – nemůžete plně využít vysoké vzorkovací frekvence přes tento výstup. 

• Při některých konfiguracích nebo USB portech mohou uživatelé hlásit nestabilitu spojení, občasné výpadky či problémy se zapnutím / vypnutím. Pozor na kvalitu USB kabelu, portu a uzemnění. (viz zkušenosti uživatelů na fórech) 

• Není integrovaný předzesilovač nebo regulace hlasitosti – pro ovládání hlasitosti je potřeba mít externí zesilovač, předzesilovač nebo regulátor.

• Jakékoli vylepšení zvuku výměnou op-ampu může být jemné a závisí na zbytku řetězce (zdroj signálu, kabeláž, zesilovač atd.).

Axagon USB / Axagon Hi-Res adaptér (např. ADA-HC)

• Jde o menší USB-C "zvukovku / adaptér / DAC" pro připojení přes USB-C port (např. z mobilu, tabletu nebo PC) 

• Podporuje až 384 kHz / 32 bit pro výstup DACu (PCM) 

• Výstup je typicky analogový (sluchátka / link výstup) ‒ adaptér překládá digitální USB signál na analogový zvukový výstup. 

• Parametry jako odstup signálu/šum (SNR) či zkreslení (THD+N) bývají dobré, ale obecně v menším těle, s omezenějším výkonem a nižší kvalitou napájení než plnohodnotné stolní DACy. (výrobce deklaruje např. SNR ≥ 124 dBA, THD+N ≤ –95 dB pro některé varianty) 

Tento typ zařízení je ideální jako "on-the-go" DAC / vylepšení výstupu z mobilního zařízení, když nemáš lepší externí zvukovku.

Výhody "lepších" DAC / stolních převodníků (Topping D10 apod.)

1. Lepší napájení a stabilita
   Stolní DAC má kvalitnější zdroj (filtrace, stínění, stabilní napájení), méně šumu z napájení nebo z USB sběrnice. To se projeví zejména při tichých pasážích hudby, v pozadí, kde je šum / šum fonického pozadí slyšitelný.

2. Vyšší rezerva výkonu
   Lepší DAC často zvládne vyšší zátěž (nízkou impedanci sluchátek, vyšší hlasitost), lépe zvládne dynamiku (hlasité vs tiché části bez deformací). U jednoduchého adaptéru může dojít k přebuzení nebo kompresi.

3. Lepší analogové výstupy / více možností připojení
   Stolní DAC typicky nabízí různé výstupy (linkový, koaxiální, optický, někdy i vyvážené výstupy), což ti dává víc možností, jak ho zapojit do různých zařízení. Adaptéry jsou minimalistické – obvykle jen 3,5 mm jack, menší možnosti.

4. Lepší zpracování digitální-analogové konverze
   Lepší DACy mají kvalitnější čipy, lepší jitter, lepší filtry, které minimalizují artefakty při vzorkování / převodu. To se projeví v čistším zvuku, přesnějším prostoru, detailu.

5. Odolnost a kvalita konstrukce
   Robustnější tělo, lepší komponenty, lepší chlazení, méně rušení okolí. U stolního DACu budeš mít méně problémů s paralelním rušením, elektromagnetickým šumem apod.

Kompromisy / omezení jednoduchých adaptérů (Axagon ADA-HC a podobné)

1. Omezený výkon / síla výstupu
   Adaptér nemá velký zesilovač ani velký napěťový rezervní prostor. Pokud máš sluchátka s vyšší impedancí / nízkou citlivostí, může být výstup slabší, hlučný při vyšší hlasitosti.

2. Kvalita napájení / šumu
   Napájení přes USB-C, malý modul, často s minimálním stíněním. V praxi to může znamenat více šumu, syčení, rušení, zejména pokud je zdroj napájení (notebook, telefon) méně kvalitní.

3. Menší možnosti kontroly / nastavení
   U stolního DACu můžeš nastavovat různé filtry, volit různé výstupy, někdy i možnost upravit výstupní úroveň, běhové režimy apod. Adaptér obvykle nemá tato nastavení – zapojíš a jedeš.

4. Fyzická omezení
   Adaptér je malý, kabel krátký; může být limitující, pokud potřebuješ delší kabeláž nebo vedeš signál přes delší vzdálenosti. Kabel či spoj je častěji slabé místo (odolnost, šum, ztráta signálu).

5. Citlivost na kvalitu zdrojového signálu a okolí
   Pokud zdroj (telefon, tablet) má horší USB / DAC část, pokud je rušení v USB portech, blízko zdrojů elektromagnetického šumu, to všechno více prozradí na jednoduchém adaptéru. S kvalitním DACem tohle můžeš lépe "vytlumit".

Takže v praxi: pokud jen chceš rychle zlepšit zvuk z telefonu nebo notebooku a neřešíš extrémní detaily, adaptér jako Axagon plně postačí. Ale pokud chceš co nejlepší kvalitu, dynamiku, nízký šum, využít hi-res soubory, ať už pro mastering, archivaci nebo prostě pro poslech, tak Topping D10 (nebo jiný stolní DAC) tě nezklame.

P.S. zkusil jsem ze zvědavosti objednat dvě zvukové USB karty Made in China. Jedna za 183,- a druhá za 37,-. Testoval jsem na Notebooku DELL a WIN10, obě karty potvrdily to, co uváděl výrobce. Dražší karta se pyšní parametry až 384kHz/32 bit, WIN10 detekovali, ta za hubičku uváděla 44,1 kHz/16kbit, ale ve WIN10 se dostala na 48kHz, což je dostačující kvalita srovnatelná s CD. Jakmile dorazí  Topping D10, udělám pečlivé testy z Tidal a snad i nějaké video. Budu zkoušet z Tidal přes jednotlivé karty na DAT SONY DTC-690, která umí zobrazovat vstupní vzorkovací frekvenci. Stejně tak Topping D10 má display, na kterém se zobrazuje vzorkovací frekvence nahrávky.

Vysvětlení:

• Vzorkovací frekvence udává, kolikrát za sekundu je analogový audio signál převeden na digitální hodnotu (vzorek).

• Měří se v hertzech (Hz), obvykle v kilohertzech (kHz).

• Například:

• CD kvalita: 44,1 kHz

• DVD audio: 48 kHz

• Profesionální nahrávání: 96 kHz nebo i více

Vzorkovací frekvence 44,1 kHz byla zvolena proto, že podle Nyquistova teorému musí být frekvence vzorkování alespoň dvojnásobná oproti nejvyšší frekvenci, kterou chceme slyšet. Lidské ucho slyší přibližně do 20 kHz, takže minimum by bylo 40 kHz. Aby však bylo možné použít reálné (neideální) analogové filtry, přidala se malá rezerva — výsledkem je asi 44 kHz.

Zároveň měla tato hodnota praktický původ: první digitální záznamy se ukládaly na videopásky, které pracovaly podle televizních standardů (NTSC a PAL). Hodnota 44,1 kHz byla zvolena tak, aby přesně vycházela z rozložení obrazových řádků těchto systémů a umožnila přenos zvuku bez nesouladu s obrazovou frekvencí.

Nakonec se 44,1 kHz stala mezinárodním standardem pro CD audio, protože splňuje jak technické, tak historické požadavky — pokrývá celý slyšitelný rozsah a byla kompatibilní s tehdejšími nahrávacími zařízeními.

Jak nahrát audio na DAT rekordér Sony DTC-690, a to jak analogově, tak digitálně přes DAC Topping D10s.

Co je potřeba

Základní vybavení

• Sony DTC-690 (DAT rekordér)

• Topping D10s (USB DAC s optickým a koaxiálním digitálním výstupem)

• Počítač s USB portem

• Kabely:

  • Pro digitální nahrávání:

    • Koaxiální S/PDIF (RCA) nebo optický TOSLINK kabel

  • Pro analogové nahrávání:

    • 2× RCA → 2× RCA (levý/pravý cinch)

 Digitální nahrávání (doporučeno – nejlepší kvalita)

Topping D10s může fungovat jako USB → S/PDIF převodník, tedy přenášet digitální signál z počítače do DAT rekordéru bez jakékoli konverze na analog.

Postup:

1. Připoj Topping D10s k PC přes USB.

   • Počítač jej rozpozná jako zvukové zařízení (DAC).

   • Není třeba žádné speciální ovladače (u Windows se nainstalují automaticky, ale ASIO driver od Toppingu je lepší pro přesnost).

2. Propoj Topping D10s s DAT rekordérem:

   • Použij koaxiální digitální kabel (RCA) z koaxiálního výstupu D10s → koaxiálního vstupu (DIGITAL IN) na Sony DTC-690.

   • Alternativně můžeš použít optický TOSLINK kabel, pokud chceš galvanické oddělení.

3. Na Sony DTC-690 nastav digitální vstup:

   • Přepni vstup na DIGITAL IN (optical nebo coaxial podle zapojení).

   • Na displeji se objeví indikace přítomnosti digitálního signálu ("DIGITAL IN" nebo "LOCK").

4. V počítači nastav výstupní zařízení:

   • Zvol "Topping D10s" jako výchozí přehrávací zařízení.

   • V přehrávači (např. foobar2000, Audirvana, JRiver, apod.) nastav výstup bit-perfect (např. WASAPI nebo ASIO).

   • Nastav vzorkovací frekvenci 44,1 kHz nebo 48 kHz (DAT neumí víc než 48 kHz).

5. Na DTC-690 stiskni RECORD + PAUSE.

   • Počítač spusť přehrávání – DTC-690 by měl detekovat digitální signál a připravit se na záznam.

   • Když vše hraje, stiskni PAUSE znovu → začne nahrávání.

6. Po skončení záznamu zastav přehrávání i rekordér.

Výsledek: máš digitální kopii bez ztráty kvality.

Analogové nahrávání

Pokud chceš nahrát signál z běžného analogového zdroje (např. zesilovač, kazetový deck, gramofon přes předzesilovač apod.):

Postup:

1. Propoj výstup zdroje (LINE OUT) → vstup DAT rekordéru (LINE IN L/R) pomocí RCA kabelu.

2. Na DTC-690 přepni vstup na ANALOG IN.

3. Zkontroluj úroveň signálu:

   • Na displeji sleduj VU metry – ideálně ať špičky dosahují kolem –3 dB.

   • Příliš vysoký vstup může způsobit digitální přebuzení.

4. Stiskni RECORD + PAUSE → spusť zdroj zvuku → sleduj úroveň → stiskni PAUSE znovu pro start nahrávání.

 Tipy a poznámky

• Digitální nahrávání je vždy lepší kvality – žádná ztráta, žádný šum.

• Topping D10s je pouze DAC (digitálně-analogový převodník), ale umí i S/PDIF výstup, takže slouží jako USB → S/PDIF převodník.

• Pokud máš problém s uzamčením signálu ("No Digital Lock"), zkontroluj:

  • že je vzorkovací frekvence ≤ 48 kHz,

  • že kabely nejsou příliš dlouhé,

  • a že je vstup správně zvolen (COAX/OPTICAL).

• DAT kazety před nahráváním vždy přetoč a zformátuj, pokud jsou staré.

U DAT rekordérů (např. Sony DTC-690) nejde o formátování ve smyslu, jaké známe z disků nebo SD karet. Správnější termín je:

Přepsat (přednahrát) kazetu nebo ji "předformátovat" – tj. zapsat časový kód (absolute time, ATIME).

Co znamená "formátování" DAT kazety

Když do DTC-690 vložíš novou nebo již použitou kazetu, můžeš ji:

• přepsat novým záznamem, čímž se automaticky přepíší všechna stará data,

• nebo ji "předformátovat" – tj. nahrát na celou délku tichý digitální signál s časovým kódem, aby přístroj měl plynulý "absolute time" (ATIME), který usnadňuje pozdější střih, vyhledávání a přeskakování mezi stopami.

Jak "smazat" nebo "předformátovat" kazetu v Sony DTC-690

 Pokud chceš kazetu prostě smazat přepsáním:

1. Vlož DAT kazetu.

2. Přepni vstup (např. DIGITAL IN nebo ANALOG IN) – nezáleží, co tam připojíš.

3. Nastav tichý zdroj (žádný signál → ticho).

4. Stiskni RECORD + PLAY a nech běžet až do konce.

   • Rekordér zapíše nová data (včetně časového kódu) – starý záznam se tím přemaže.

Výsledek: kazeta je "čistá", přepsaná nulovým (tichým) digitálním signálem.

Pokud chceš předformátovat (vytvořit ATIME bez záznamu):

1. Některé DAT rekordéry mají přímo funkci FORMAT nebo FORMAT START (Sony DTC-690 ji nemá).

2. U DTC-690 je to řešeno právě přepisem — tedy jediný způsob, jak mít plný časový kód, je nechat ji přehrát v RECORD módu od začátku do konce.

3. Během tohoto procesu se na pásku zapíše plynulý ATIME, který pak usnadňuje navigaci a střih.

Tip:

Pokud používáš starou kazetu s chybami nebo přerušovaným ATIME:

• Může se stát, že rekordér "přeskakuje" nebo špatně ukazuje časy.

• V takovém případě celou kazetu přehraj v RECORD módu (např. s tichým signálem) → tím ji "zreformátuješ".

Podrobný návod, jak pracovat s track marky (Start IDs) na Sony DTC-690, aby se tvoje DAT kazety chovaly jako klasické CD — tj. přeskakování po stopách, zobrazení času od začátku skladby apod.

 Co jsou Start ID, Skip ID a End ID

DAT páska neukládá "stopy" jako CD, ale tzv. ID značky v digitálním datovém proudu:

 Automatické vkládání Start ID při nahrávání

Sony DTC-690 umí automaticky vložit Start ID podle změny úrovně signálu.

Postup:

1. Přepni vstup na DIGITAL IN nebo ANALOG IN podle zdroje.

2. Stiskni AUTO/MANUAL ID (na předním panelu) → rozsvítí se AUTO.

3. Rekordér bude sledovat signál:

   • Jakmile detekuje dostatečnou změnu hlasitosti (cca –40 dB nebo ticho > 3 s), vloží nový Start ID.

4. Spusť nahrávání (REC + PLAY) a přehrávej zdrojový materiál.
   → DTC-690 sám vloží ID mezi skladbami.

Výhoda: rychlé a pohodlné při digitalizaci CD.
Nevýhoda: u živých nahrávek může udělat falešné přechody (mezi tichými pasážemi).

 Ruční vložení Start ID během nahrávání

Pokud chceš mít kontrolu nad značkami:

1. Přepni AUTO/MANUAL ID → rozsvítí se MANUAL.

2. Při nahrávání (REC + PLAY) stiskni tlačítko START ID na čelním panelu ve chvíli, kdy začíná nová skladba.

3. Rekordér zapíše značku do proudu a na displeji se krátce zobrazí "START ID WRITE".

Dodatečné vložení nebo smazání Start ID po nahrání

DTC-690 umí značky upravit i po nahrávání (pokud není páska chráněná proti zápisu).

Vložení Start ID dodatečně:

1. Přehraj pásku a zastav se těsně před místem, kde má být nová značka.

2. Stiskni START ID WRITE.
   → Rekordér přehraje krátce vpřed a zapíše značku.

Smazání Start ID:

1. Najdi místo, kde je Start ID (rekordér ho ukáže na displeji).

2. Stiskni ERASE ID → zvol START ID → potvrď.
   → ID se vymaže.

Skip a End ID

Skip ID:

• Používá se, když chceš, aby rekordér přeskočil určitou část při přehrávání.

• Při přehrávání najdi začátek nechtěné části → SKIP ID WRITE.

End ID:

• Označuje konec záznamu.

• Při nahrávání se automaticky zapíše, když stiskneš STOP.

• Můžeš jej vložit i ručně tlačítkem END ID WRITE.

Přeskakování mezi stopami

• Při přehrávání můžeš používat |◀◀ a ▶▶| (SEARCH).
  → Rekordér přeskakuje podle Start ID značek, podobně jako CD přehrávač.

• Na displeji vidíš číslo tracku a ATIME (čas od posledního Start ID).

Tipy a praxe

• Pokud digitalizuješ CD přes Topping D10s → DTC-690, doporučuji ruční Start ID, protože digitální ticho mezi skladbami bývá krátké a auto-detekce ho občas nepozná.

• Po digitalizaci si kazetu přehraj a zkontroluj, zda se tracky přeskakují přesně tam, kde chceš.

• SKIP ID a END ID můžeš později smazat nebo přepsat, pokud by ti narušovaly přehrávání.

Digitální audio (192 kHz) vs.  analogový záznam (např. tape deck).

Základní princip: analogový tape deck nepracuje se vzorkovací frekvencí

Vzorkovací frekvence (např. 44,1 kHz, 96 kHz, 192 kHz) je pojem čistě digitální — říká, kolikrát za sekundu se měří (vzorkuje) analogový signál.

Ale:
Tape deck (kazetový magnetofon nebo cívkový pás) je analogové zařízení — nepracuje s žádnými vzorky ani s digitálními daty.
Na pás se zaznamenává spojitý analogový průběh napětí, nikoli jednotlivé číslice jako v digitálním systému.

Co se stane, když chceš "zapsat 192 kHz audio na pás"

Když přehraješ 192 kHz audio z DACu (např. z Toppingu D10s), DAC převádí digitální data zpět na analogový signál (napětí).
Tohle napětí pak můžeš normálně přivést na vstup tape decku — třeba do "LINE IN".

Tape deck tak dostane čistý analogový signál, který vůbec "neví", jestli původně pocházel z 44,1 kHz, 96 kHz, nebo 192 kHz souboru.
Pás prostě zaznamenává analogovou křivku.

Význam vysoké frekvence (192 kHz) v tomto případě

• DAC (převodník), který přehrává 192 kHz soubor, má potenciálně vyšší frekvenční rozsah a nižší aliasing / jemnější filtraci.

• To znamená, že výsledný analogový výstup může být o něco "čistší" (lepší transienty, menší pre-echo) — pokud máš opravdu kvalitní DAC a nahrávku.

Ale:

• Tape deck sám o sobě má omezenou frekvenční odezvu (např. do 18–22 kHz u špičkových typů, často i méně).

• Takže záznam na pás stejně neuchová nic nad 20 kHz — což znamená, že rozdíl mezi 96 kHz a 192 kHz signálem na pásu bude v praxi zanedbatelný.

Shrnutí

Otázka Odpověď
"Převezme si tape deck 192 kHz signál?" Ne, protože tape deck je analogový, ne digitální.
"Můžu na tape deck nahrát výstup z 192 kHz DACu?" Ano, naprosto bez problému – připoj analogový výstup (line out) z DACu na line in decku.
"Bude tam 192 kHz kvalita?" Ne v digitálním smyslu – pás má vlastní limity (např. šum, kmitočtové omezení). Ale nahrávka bude obsahovat kvalitu danou analogovým výstupem DACu.
"Musím něco převzorkovat?" Ne – DAC to už převádí do analogu, tape deck nepotřebuje digitální data.

Praktické zapojení:

[PC / přehrávač 192 kHz] ↓ USB [Topping D10s DAC] ↓ analogový výstup (RCA) [Tape Deck – LINE IN]

→ Hraješ nebo nahráváš úplně stejně jako z CD nebo jiného zdroje.

Na běžném tape decku lidským uchem rozdíl mezi 44,1 kHz a 192 kHz nahrávkou v praxi NEPOZNÁŠ.

A teď vysvětlím proč — technicky i psychoakusticky:

Tape deck je analogové a má frekvenční omezení

Většina kvalitních kazetových magnetofonů (např. Nakamichi Dragon, Sony ES, Tandberg, Revox…) dosahuje:

• Frekvenční rozsah: 20 Hz – 20 kHz (v ideálním případě s metal páskou a Dolby vypnutým)

• Dynamický rozsah: kolem 65 – 70 dB

• Zkreslení a šum: slyšitelně vyšší než u digitálu

Digitální systém 44,1 kHz/16 bit (např. CD) zvládne:

• Frekvence do 22,05 kHz

• Dynamický rozsah cca 96 dB

• Prakticky nulový šum a zkreslení

Takže i kdybys pustil 192 kHz nahrávku, DAC ji sice přehraje s potenciálně jemnějším filtrem, ale tape deck:

• vůbec neumí zachytit nic nad 20 kHz,

• ztratí většinu dynamiky kvůli šumu pásu.

DAC a přehrávání 192 kHz má vliv hlavně na filtraci a fázovou odezvu

Moderní 192 kHz DAC má lepší digitální filtr – méně pre-echo, plynulejší transienty.
To může být slyšet na špičkovém reprodukčním řetězci při přímém poslechu z DACu.

ALE:
Jakmile signál nahraješ na pás, ten jemný rozdíl se ztratí v šumu, zkreslení a limitované šířce pásma.
Rozdíl mezi 44,1 a 192 kHz po záznamu na kazetu nebo cívku je prakticky nulový.

 Psychoakusticky — lidské ucho

• Většina lidí nad 18 kHz nic neslyší (a to ještě v mladém věku).

• Rozdíl, který by 192 kHz nahrávka mohla mít, leží v oblasti nad 22 kHz — tedy mimo slyšitelné pásmo.

• Naopak rozdíly v pásu, typu pásky, nastavení biasu, Dolby systému, azimutu atd. mají mnohem větší vliv na výsledný zvuk.

Nastavení, pokud chceš dostat z pásu maximum

Abys měl co nejlepší výsledek, udělej toto:

Při přehrávání:

• Nastav DAC výstup na 44,1 nebo 48 kHz – zbytečně to nepřevzorkovávej na 192, když to pás stejně "neuvidí"

• Výstupní úroveň DACu nastav kolem -3 dBFS, aby ses vyhnul přebuzení analogového vstupu decku

• Na decku sleduj, aby špičky šly lehce do červeného (např. +1 dB na VU), ale ne víc

 Při nahrávání:

• Použij metal pásku (Type IV), má nejlepší rozsah a šumové vlastnosti

• Dolby vypni, pokud chceš zachovat přirozený dynamický charakter

• Po nahrání si zkontroluj přehrávání a případně dolad bias, pokud má deck ruční kalibraci

 Shrnutí v jedné větě:

Tape deck nezaznamená rozdíl mezi 44,1 kHz a 192 kHz nahrávkou — uchem to nepoznáš, kvalitu určí spíš páska, hlava a kalibrace než vzorkovací frekvence.

Jak vyřešit případný brum při nahrávání mezi notebookem a audio sestavou pomocí galvanického oddělení (AUDAC TR2050) 

Kdo tedy někdy připojoval notebook nebo počítač k zesilovači přes externí USB zvukovou kartu, ten se s tím možná setkal:
po zapojení se v reproduktorech ozve brum, bzučení nebo jemný šum, který se mění podle zatížení počítače, pohybu myši nebo připojení napájecího adaptéru.

Kde vzniká problém

Ve většině případů nejde o chybu zařízení, ale o tzv. zemní smyčku (ground loop) – situaci, kdy jsou dvě zařízení propojená jak signálovou cestou, tak i přes ochranné uzemnění (např. zásuvkou nebo napájecím adaptérem).
Rozdíl potenciálů mezi jejich zeměmi způsobí proud, který se přenáší po stínění kabelu – a ten se projeví jako brum.

Typické zapojení:

Notebook (USB) → USB zvuková karta → RCA kabel → zesilovač / aktivní repro

Zdrojem brumu bývá rozdíl mezi zemí notebooku (přes USB) a zemí zesilovače (přes síťovou zásuvku).

Řešení: galvanické oddělení signálu

Místo honění se za drahými filtry nebo UPS jsem zvolil jednoduché galvanické oddělení signálu pomocí malého zařízení:

AUDAC TR2050 – Stereo Ground Loop Isolator (RCA)

Je to malá pasivní "krabička", která se zapojí mezi výstup zvukové karty a vstup zesilovače.
Uvnitř jsou dva symetrické transformátory, které přenášejí audio signál, ale elektricky oddělují obě zařízení.
Tím se smyčka přeruší – a brum zmizí.

Zapojení v praxi

Moje sestava:

• Notebook → USB zvuková karta 384MHz

• Výstup RCA → AUDAC TR2050

• Výstup z TR2050 → vstup do tape decku SONY

Celé zapojení trvá asi minutu.
Krabička je kompaktní, má kovové RCA konektory a žádné napájení – prostě "plug and play".

 Výsledek

Po připojení:

• Brum i bzučení zcela zmizely

• Zvuk je čistý i při vyšší hlasitosti

• Žádné slyšitelné ztráty detailu (možná velmi lehký útlum basů, ale v praxi zanedbatelný)

Měřený frekvenční rozsah (dle výrobce):
20 Hz – 20 kHz (-10 dB), takže přenos zůstává dostatečný i pro běžné hi-fi použití, respektive nahrávání na tape deck.

 Tipy z praxe

• Pokud používáte externí napájení notebooku, zkuste také zkontrolovat, zda má třížilovou zástrčku (s ochranným kolíkem) – někdy pomůže i napájení z baterie.

• Izolátor funguje jen pro analogové RCA signály – ne pro USB. Pokud by rušení bylo už v USB části, pomůže USB galvanický izolátor (např. ADuM3160).

• Nejlepších výsledků dosáhnete, když jsou všechna zařízení zapojena do stejné zásuvky / prodlužovačky, ideálně i s filtrem sítě 230V. 

Shrnutí

Vlastnost Hodnocení
Cena ⭐⭐⭐⭐⭐ (~199 Kč)
Účinnost proti brumu ⭐⭐⭐⭐⭐
Jednoduchost zapojení ⭐⭐⭐⭐⭐
Kvalita zvuku ⭐⭐⭐⭐☆
Poměr cena/výkon - Výborný

Závěr

Malý izolátor jako AUDAC TR2050 je asi nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak odstranit brum mezi počítačem a tape deckem nebo zesilovačem.
Nepotřebuje napájení, funguje okamžitě a za pár stovek vyřeší problém, který dokáže zkazit celý poslech.

Pokud máš podobný problém, určitě ho zkus – u mě to zabralo na 100 %.